Blog dobrá práce v obci

Sociální práva – pro všechny kromě dlužníků?

Autor: Lucie Trlifajová

29. 03. 2019

Rubrika:

#článek

V pondělí 25. března vláda schválila navýšení nezabavitelné částky, tedy toho, co zůstává lidem v exekuci a insolvenci z jejich příjmu na život. Ministr Jan Kněžínek (ANO) slibuje, že dlužníkům se nyní skutečně vyplatí pracovat. Tohle ale úprava nepřinese.

Nezmění se nic na tom, že částka, která většině lidí z legálního příjmu zůstane, nemůže stačit na život, ani to, že jejich legální příjem je pod hranicí toho, co český sociální systém garantuje jako minimum pro přežití.

Současný stav má řadu velmi problematických společenských dopadů. Jak jsme ukázali v nedávné analýze systému dávek a exekucí, dlužníci, kteří pracují, mají často méně, než kdyby pouze pobírali dávky. Navíc nárok na dávky počítá podle příjmu před exekucí, takže s vyšší mzdou si lidé často jen pohorší. Pro některé může být přijetí lépe placeného zaměstnání ohrožující, protože jejich příjem klesne pod částku, kterou musí vydat pouze na bydlení. 

Statistiky nezaměstnanosti ukazují, že i přesto je většina lidí v exekuci (o insolvenci nemluvě) dnes alespoň částečně formálně zaměstnaná. Nízká částka, které z legální práce zůstává, vede k tomu, že se tito lidé dál točí v pasti dluhů a chudoby, ze které nemají možnost legálně vystoupit, i kdyby pracovali sebe více. Jak ukazují data z Mapy exekucí i nedávný výzkum Mediánu, lidé v exekuci často vytloukají půjčku půjčkou, mnohdy jsou zároveň odkázáni na práce na černo, aby pokryli základní náklady. Skutečnost, že přesto, že lidé legálně pracují, nemají ani to, co jim nabízí systém dávek, zároveň vytváří silný pocit nespravedlnosti systému a nedůvěry ve stát. 

Na tomto se s v pondělí schválenou úpravou nezabavitelné částky nic nezmění. Změna nereaguje na podstatu problému, protože nenavyšuje základ, který musí lidem v exekuci zůstat. Nic se nezmění pro důchodce s důchodem 10 tisíc, kterému po změně stejně jako dnes zůstane na placení nájemného (protože lidi v exekuci už většinou o nemovitosti přišli) a živobytí 7 619 korun. Nezvedne se příjem ani matce s dítětem, která má práci za 19 tisíc hrubého – i po změně ji zůstane dnešních 10 831. Navýší lehce legální příjem lidem s hrubou mzdou nad 20, maximálně ale o tři tisíce. Jednotlivci, ať pracuje za 25, 35 nebo 50 tisíc, nyní zůstane nejvíce 9 643, víc si legálně nevydělá. Po změně bude možnost mít maximálně 12 856 korun.

Výpočet toho, co má těmto a dalším lidem zůstat je vázán na to, jak jsou stanovené minimální standarty na život a na bydlení, tedy životního minimum a normativů na bydlení. Životní minimum je (nedávno diskutovaná) částka 3 410 Kč, která je v českém systému stanovena jako minimální hranice pro zaplacení jídla a základních osobních potřeb na měsíc. Je to částka, která se 7 let nezvedala, a je hluboce pod hladinou růstu cen. Normativy na bydlení, od nichž se odvíjí dávky na bydlení, sice valorizované jsou, ale oproti cenám bydlení ve větších městech jsou výrazně podhodnoceny, viz třeba nedávná analýza Deloitte k cenám nájemního bydlení.

Lidé v exekuci ale nemají garantované ani že jim zůstanou tyto částky. V rámci nezabavitelné částky mají zaručeno jen to, že jim zůstanou 2/3 tohoto životního minima a 2/3 normativů na bydlení, navíc pro v obci do 100 tisíc, a to neodvisle od toho, kde žijí. Na poslední třetinu, tedy celé životní minimum a částku na bydlení (dnes celkem 9 643 Kč) dosáhne jednotlivec v exekuci až s čistým příjmem okolo 16 tisíc – a pak už si nemůže legálně přivydělat nic navíc. Těm, kdo mají příjmem nižší, z něj naopak nezůstane ani to, co může člověk získat na dávkách v menším městě. ...

Celý příspěvk Lucii Trlifajové (SPOT) najdete na stránce blogu Pohled zblízku na Aktuálně.cz